Za lázeňským švihákem-Goethova skalka

Za časů největšího boomu západočeských lázní, kdy se Františkovy Lázně staly epicentrem dýchánků evropské smetánky, se zde potkávali klíčové významné osobnosti tehdejší společnosti. Zatímco jména návštěvníků z řad aristokracie mnohdy už zavál čas, jedna persona pořád vyčnívá nad všechny ostatní – Johann Wolfgang Goethe.

Pobyt světoznámého klasika literatury, přírodovědce, geologa a mineraloga i ctihodného vymetače lázní připomíná Goethova skalka severozápadně od Hazlova. Kousek od ní se nachází autobusová zastávka Hazlov, Pata. Spoje jsou tu ale i ve všední den řídké a o víkendu se tam nedostanete. Dobrou víkendovou alternativou pro cestu autobusem skýtají blízké vesnice Skalka a Výhledy, případně zastávka Hazlov, Lipná rozcestí, odkud se dá napojit na modrou značku.

Goethova skalka představuje nejzápadnější lezeckou lokalitu u nás.

Ať už se ke Goethově skalce vydáte od severu, či z jihu, vždy se nejprve ponoříte do stinného lesa. Následně se během mírného stoupání po stranách postupně objeví první balvany i větší útesy, vzápětí se na zubatém hřebínku vynoří změť bělostných skalisek a mohutných věží.

Goethova skalka představuje krátký úsek obnažené žíly křemene, která tvoří součást českého křemenného valu. Bělostný nerost se zde dokonce těžil, ale skalní útvary působí přece jenom přirozeně.

Goethova skalka si získala také oblibu mezi horolezci. Diskrétní šipky ukazují řadu výstupových cest. Dole se pak černá ohniště a opodál se krčí drobný památeční kříž.

Původně pod Goethovou skalkou vedla ašská silnice, kudy se ubírali pocestní a drkotaly formanské povozy i poštovní dostavníky. Tehdy zřejmě ještě okolí skal bylo bezlesé. Traduje se, že slavný básník si tyto křemenné skalní útvary zamiloval. Rád sem chodil na toulky a z hřebínku se rozhlížel po kraji.

Pamětní deska na Goethově kameni

Boční větev modré značky proto návštěvníky přivede i ke Goethově kameni, který se schovává hned vedle rušného tahu do Německa. Boční stěnu balvanu zdobí pamětní deska, která připomíná velkovévodkyni Marii Pavlovnu Romanovovou. Ta roku 1846 navštívila Goethovu skalku, kde vzpomínkou vzdala hold svému oblíbenému spisovateli.

Goethův kámen ale nakonec dopadl dost neslavně. Abychom se dostali k pamětní desce, tak je nutné vydrápat se ke krajnici vozovky, kde těsně za zády sviští kamiony. Což je dost síla, zejména při pokusu rychle ulovit alespoň trochu slušný záběr.