Klidný výlet do Slavkovského lesa. Bájný kostel na Krudumu vysekali ze země
Na okraji Slavkovského lesa v Karlovarském kraji se do výšky 838 metrů nad mořem tyčí hora Krudum. Jméno získala už v dávnověku od Keltů, původních obyvatel kraje. Hora má ukrývat poklad ze zlata a drahých kamenů. Hlídat jej má kostel svatého Mikuláše na Krudumu, který je opředen mnoha mýty.
Ke kostelu svatého Mikuláše se dostanete z obce Hrušková na Sokolovsku. Právě u kostela začínala své pátrání po pokladu většina dobrodruhů.
Dnes už nikdo neví, kdy byl kostel založen, první zmínka o něm je až z roku 1253. Od druhé poloviny 15. století byl kostel opuštěný. Ještě před několika lety o jeho umístění neměli odborníci ani tušení. Určit místo, kde kdysi kostel stával, se pokusila řada historiků.
Přesto, že lidé si o kostele vyprávěli stovky let a vědci znali z nejrůznějších pramenů jeho přibližnou polohu, úspěch slavili až v roce 2002.
Místo na svahu hory Krudum, kde tajemný kostel stával, se tehdy podařilo najít karlovarským archeologům. Ti nakonec na místě kostela objevili nejen jeho základy, ale také řadu zajímavých kamenických prvků, ať už se jednalo o zbytky ostění, nebo tři zdobené hlavice z křížového zaklenutí presbytáře.
Na místě našli také několik mincí ze 14. a 15. století či lidské pozůstatky, které byly pravděpodobně v kostele pohřbené. Podle středověkých pověstí vyrážel z Krudumu do kraje svatý Mikuláš s dárky pro děti. V roce 2005 obnovili lidé z okolí starou tradici a Mikuláš s doprovodem čertů znovu vychází do okolních obcí.
Hora Krudum lákala návštěvníky už na začátku minulého století. V roce 1932 tady vznikla Kempfova rozhledna vysoká deset metrů.
Pojmenována byla podle nejslavnějšího rodáka z nedalekého Třídomí Andrease Kempfa (1865–1929), vrchního lékaře na tereziánské akademii ve Vídni a autora řady próz napsaných chebským dialektem a věnovaných zdejšímu kraji. Rozhledna na Krudumu byla jeho velkým snem, který neváhal podpořit značnou finanční částkou, výsledku se ale nedočkal.
Opravy zdiva ruiny kostela sv. Mikuláše pod horou Krudum v rámci současného týdenního archeologického kempu.
V roce 1981 byla rozhledna zbourána, nová vyrostla v roce 2008. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce třiceti metrů a vede na něj sto padesát schodů.
Počátky mapování v Čechách
Hodně lidí, možná dokonce většina návštěvníků Krudumu, přitom vůbec netuší, že věž s rozhlednou nestojí na nejvyšším vrcholku hory. Ten totiž leží o nějakých čtyři sta metrů vzdušnou čarou dál na severozápad a právě tady najdeme další důvod, proč se na Krudum vydat. Je jím asi metr vysoký žulový hranol s vytesanými a dodnes, i když s obtížemi, čitelnými nápisy, ve kterých se dvakrát opakují písmena FR, díky kterým se kameni dostalo lidového názvu "Francouzský".
Císařský trigonometrický bod na Krudumu
Původ kamene je ovšem nutno hledat jinde. Na počátku 19. století bylo rozhodnuto zahájit nové, tzv. druhé vojenské mapování celé rakouské monarchie. Roku 1806 císař František I. schválil návrh na vybudování vojenské triangulace pro celé území říše a v letech 1806–1808 a 1810–1811 byla souvislá trigonometrická síť vybudována.